Jeden z nejznámějších ekologických publicistů ve Velké Británii George Monbiot publikoval na svém webu článek, v němž kritizuje nečinnost politiků ve věci klimatických změn na planetě. Monbiot upozorňuje na symbolický moment – v květnu byla překročena hranice 400 ppm (údaj vyjadřuje množství oxidu uhličitého ve vzduchu, za bezpečnou hranici se považuje 350 ppm). Podle něj je to symbol naší neschopnosti upřednostnit dlouhodobé vyhlídky přírody a lidí před bezprostředními sobeckými zájmy. Monbiot uvádí několik konkrétních selhání z poslední doby, například úpadek obchodu s emisními povolenkami nebo nepokrok v oblasti mezivládních rozhovorů o ochraně klimatu.

A důvod selhání? Podle Monbiota: „Problém se dá vyjádřit snadno: korporace, které žijí z fosilních paliv, jsou až příliš mocné.“ Politici a úředníci jsou navíc snadno korumpovatelní a ochotní hájit zájmy malé skupiny proti zájmům velké většiny“.  Na závěr Monbiot dodává větu: „Tento nový klimatický milník odráží hluboké selhání politiky, v níž je demokracie tiše nahrazována plutokracií. Bez široce pojaté reformy financování politických stran, lobování, vlivového působení a systematické korupce, jsou naše šance na prevenci klimatického zhroucení blízké nule.“

Monbiotův text převzal server deníku Guardian. V čtenářské diskusi přišlo během jednoho dne asi 300 reakcí, z nichž jsem vybral pár úryvků, přijde mi totiž, že anglická diskuse je jiná, než jsou obvykle diskuse na našich serverech. Takže čtenářská diskuse po anglicku:

Pete Johnston: Je třeba jít kupředu, ne dozadu, což znamená využít nukleární energii a frakování zemního plynu a soustředit se na mix energetických zdrojů.. Ale myšlenka, že bychom měli opustit fosilní paliva, nechat je v zemi a nějak se vrátit v čase dozadu, je nebezpečný nonsens. Chtěl bych vědět, jak si tu utopii představujete, že by fungovala.

ngwenya: Nikdo nechce, aby se v jednom okamžiku zarazilo užívání veškerých fosilních paliv, to se stejně nedá. Co chceme, je aby společnost a vláda vzaly problém vážně a začaly na něm pracovat s cílem nahradit tolik fosilních paliv, jak je to jen možné s pomocí obnovitelných zdrojů. Doufám, že časem budou objeveny nové zdroje energie. Ale prozatím by stačilo, kdybychom během dvou let
dokázali vyrobit dvacet procent veškeré energie z obnovitelných zdrojů.

onthefence:@ Pete Johnston – Používala by nízkouhlíkovou energii místo vysoce uhlíkové energie. To není koncepáuálně tak problematické, jak vám to zřejmě připadá.

Agir:@ Pete Johnston – Utopie? Pamatujete sedmdesátá léta? Tehdy ještě více než padesát procent pracující populace ani nemělo řidičák a přece se všichni dostali do práce. Vždycky jste si koupil, co jste potřeboval, a zboží bylo vyrobeno tak, aby vydrželo co nejdéle. Děti nebyly obézní, uměly běhat. V zahradách se pěstovala zelenina. Lidi žádali ukončení vietnamské války. Hledaly se alternativní zdroje energie, jet na dovolenou znamenalo být někde v kempu, výroba byla o hrdosti, ne o penězích a tak dále. Lidé byli šťastnější, než jsou dnes, konzumovali méně. Všechna řešení toho svrabu, v kterým jsme dnes, byla známá už před dvaceti lety. My neříkáme:honem
zpátky k sběračství a lovu, ale říkáme: palte méně fosilních paliv a pořád budeme mít dost co jíst!

ClareLondon: @Pete Johnston – Pokud se nevzdáme fosilních paliv, nebudeme mít ŽÁDNOU společnost! Lidský rod – život čelí vyhubení. Všechen život čelí vyhubení.

TamLin: Každý z nás může si udělat takový experiment sám pro sebe. Žijte podle svých principů, jako žili Gandhí, sir Thomas Moore, Henry Thoreau a tradiční Amishové. Pokud opravdu věříte, že pálení fosilních paliv způsobí katastrofální globální oteplení (což vzhledem ke všemu, co o tom vím, může být velmi rozumný názor), pak přestaňte pálit fosilní paliva, včetně využití elektřiny vyrobené z
fosilních paliv. Možná nezachráníte svět a pravděpobně se stanete terčem nepříjemných poznámek, ale budete se cítit o moc líp, když budete vědět, že děláte správnou věc.

UnevenSurface: Moderní společnost je postavena na fosilních palivech, a pokud jsi součástí takové společnosti, budeš mít ekologickou stopu z fosilních paliv. Vezmi si mě, například: nevlastním sice auto, ale jezdit autobusem stejně musím. Takže to nepůjde jinak, než že se společnost musí změnit. A změní se, ať se nám to líbí nebo ne. Ale pokud naplánujeme změnu a budeme ji řídit, můžeme zvládnout něco jako hladké přistání. Jestli budeme čekat, až „to“ pak bude řídit nás, pak to nejspíš pro většinu z nás bude konec představení.

LochnessMunster:@UnevenSurface – Moderní společnost není postavena na fosilních palivech. Vůbec ne. Moderní společnost je postavena na levné energii. Tato levná energie nemusí přicházet z fosilních paliv. Nyní jsou obnovitelné zdroje levnější než fosilní paliva – nebo během několika
let budou. Tedy dává ekonomický smysl přejít na nová, levnější paliva. Problém není v autech. Problém dokonce není v autobusech. Problémem bylo vždy to, co vycházelo z výfuku na autech a autobusech. Nikdo nenavrhuje, abychom přestali užívat auta a autobusy. My jen navrhujeme, abych přestali používat fosilní paliva k jejich pohonu.
(…)
A tak dále, a tak dále. Jako ukázka anglické diskuse snad stačí.
V Česku se zpráva o překročení symbolické hranice také objevila, a například server Ihned publikoval komentovanou zprávu – blog Barbory Hanžlové.
Diskuse nebyla dlouhá, byla složená hlavně z výpadů proti klimatologii jako takové.
Jeden z typických názorů:
Anonym: „Škoda, že se neotepluje už cca 16 let, tedy všechny alarmistické modely padly. Ovšem ty stamiliardy dolarů, co lidstvo vynakládá každý rok na hovadiny ekofašistů, bolet budou.“
Já to vidím tak, že Angličani diskutují o tom, jak by se měl problém řešit. My Češi „diskutujeme“ stále ještě o tom, zda to vůbec problém je a jestli, je, zda je dost velký, abychom se jím zabývali.
Jsme pozadu, zhruba tak dvacet let, možná více  a můžeme s tím mít velký, opravdu velký problém.

V květnu letošního roku byl v časopise Environmental Research Letters zveřejněn  výzkum – rešerše článků, publikovaných na téma příčin globálního oteplování a klimatických změn v odborných časopisech. Cílem bylo zjistit, jak to je vlastně s mnohdy (v různých médiích, politiky) udávanou nejednoznačností a kontroverzností tohoto tématu ve vědecké diskusi.
Autoří výzkumu  došli k názoru,  že vědci se téměř zcela shodují v otázce příčin globálního oteplování a klimatických změn: 87% z nich považuje za rozhodující příčinu  lidskou činnost.
Výzkum prozkoumal práce cca  29 000 vědců,  kteří publikovali téměř 12 000 akademických článků na téma klimatu. Z toho asi  čtyři tisíce článků  zaujaly jednoznačný  postoj k otázce klimatické změny, přičemž jen 0.7% nějakým způsobem vedlo diskusi s vědeckým konsensem, (že klimatická změna je výsledkem lidské aktivity) a ve 2.2% byl celkový postoj nejistý.
„Náš výzkum dokazuje, že existuje silný vědecký konsensus  ve věci příčin klimatické změny, i když veřejnost to může vnímat jinak,“ řekl John Cook z Univerzity v Queenslandu, který vedl výzkum. ( Ačkoli  většina Američanů přijímá fakt, že klima se mění, jen 42% věří, že hlavní příčinou je člověk.)
Studie viní z dezinformace, které podléhá veřejnost, usilovné lobbystické snahy průmyslu zpochybnit vědecké poznání. Veřejnost je pak zmatená, a to  pak blokuje snahy o řešení situace .
Autoři říkají, že výsledky výzkumu mohou napomoci objasnit veřejnosti  vědecký  názor a tak vytvořit příznivé podmínky pro  politické jednání s cílem ochrany klimatu.
Několik studií ukázalo, že lidé, kteří jsou si vědomi vědeckého konsensu na problém globálního  oteplení, jsou více ochotni podporovat vládní akce k omezení emisí skleníkových plynů.
Zdroj: http://iopscience.iop.org/1748-9326/8/2/024024/article

Podle českých médií i podle názoru mnohých  diskutujících v debatách na internetu  nemá cenu v oblasti klimatických změn cokoli podnikat, protože jakékoli řešení bude stejně torpédovat Čína, která  jde bezohledně za svým, buduje stále nové a nové uhelné elektrárny a nějaká klimatická změna jí může být ukradená.

Takřka úplně opačný názor má Jeremy Grantham, environmentální filantrop a legendární manažer investičního fondu. Grantham poskytl britskému Guardianu rozhovor, v kterém se vyjádřil k mnoha zajímavým otázkám, mimo jiné právě k Číně.  „Čína je moje tajná zbraň a naděje,“ říká Grantham. „Mají kapitál. Tak trochu nevědí co s ním  – 50% jejich HDP je kapitálová investice. My máme málo kapitálu a také máme dluhy. Jejich problém je, jak ten jejich kapitál  investovat.(…)  Jaký lepší program by mohli mít, s výrazným sociálním přínosem, než masivní nasazení udržitelné energetiky?“

A proč by to dělali?

„Když se zamyslíte nad tím, co by jim to přineslo, zjistíte, že by toho bylo dost. Zbavilo by je to znečištění, a to je přínos. Nedávno oznámili neuvěřitelný nárůst v počtu plánovaných solárních elektráren. Chtějí už do roku  2015 postavit solární elektrárny s výkonem  36 gw což je ekvivalent dvaceti  velkých, v současnosti provozovaných  uhelných elektráren. Také investují do větru  a do ukládání energie. Mimochodem, čekám hodně průlomů v ukládání elektřiny. Kdybych se měl vsadit, řekl bych, že to je nejslibnější důležitý průlom příštích nekolika let. Všichni na tom pracují. Pokud máte velkou chytrou síť a všechny ty pouště jako je Xinjang a všechen vítr vnitřního Mongolska – a přitom máte relativně malé ztráty a máte síť dost chytrou,můžete do toho jít  v čínském stylu,  a  nebudete potřebovat podporu. Maximálně tak dvacetiprocentní,  když každý pracuje na skladování.  Vkládám velké naděje do Číny také,  protože mají ve své vedoucí třídě hodně vědeckých kapacit. A to je významné. Vědí, že situace je vážná. Mohou vzít v úvahu sociální následky znečištění, nestability počasí, problémny s vodou.  A jednají teď mnohem rychleji než my.  Je v jejich možnostech  během 30 let dosáhnout úplné energetické nezávislosti – všechno alternativní a udržitelné navždycky. Na konci toho procesu by mohli mít tak levnou energii a přitom tak bezpečnou, že by se stali postrachem kapitalistického světa.  Po pěti letech bude každý kapitalista  naléhat na svou vládu, aby to udělala taky tak.“

Možná že ano, posuďte sami. Mám tady  pár výroků ze světa – jsou z prvních týdnů letošního roku.

xxx

Barack Obama, prezident Spojených států, ve své inaugurační řeči:

„.. Jako Američané máme závazky nejen vůči nám samnotným, ale také vůči všemu potomstvu. Budeme reagovat na hrozby klimatické změny, protože víme, že neudělat to  by bylo zradou na našich dětech a příštích generacích. (…) Jsou lidé, kteří  stále popírají  převládající vědecké názory, ale nikdo se nemůže vyhnout dopadům zuřivých požárů, ničivého sucha, a stále silnějších  bouří. Budování udržitelných  energetických zdrojů  přinese nová pracovní místa a vytvoří nová průmyslová odvětví.“(…)  “

xxx

Jim Yong Kim, nový prezident Světové banky: „Chceme-li se vyhnout klimatické katastrofě, která je na obzoru, musím k věci přistoupit s vážností“(…)  „Známky globálního oteplování jsou stále jasnější a častější.“(…) „Pokud něco nepodnikneme rychle, čeká nás bezútěšná  budoucnost“.

xxx

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu:  „Skutečnou divokou kartou v balíčku pro ekonomiku  zásadních bodů  je vzrůstající zranitelnosti, z nedostatku surovin  a klimatických změn, s potenciálem způsobit velký sociální a ekonomický rozvrat.“ (…) „Klimatická změna je největším ekonomickým problémem 21.století.“ (…) „Potřebujeme růst, ale také potřebujeme zelený růst, který respektuje environmentální udržitelnost. Dobrá ekologie je dobrá ekonomie. Také proto jsou náprava  cen uhlíku a odstranění podpor pro fosilní paliva tak důležité. “

xxx

Když si tak čtu, co tito významní lidé západního světa nahlas říkají, docházím k úsudku, že svět zřejmě stojí  na samém pokraji nějaké ekologicko-energetické revoluce. A i když si současně  uvědomuji, že jsou to  pouze řeči, vidím, že i tyto řeči jsou důležité, neboť vyjadřují vážnost, s níž uvedení představitelé k problému přistupují.

Jisté je jedno: ať už se děje ve světě cokoli, my v Česku o tom nic  nevíme (a zřejmě ani nechceme vědět).