A kde se tady to sucho vzalo?

Proč konáme špatně, když mluvíme pouze o následcích problému a úplně pomíjíme důležité příčiny

My Češi TOMU říkáme „sucho“.

Lid tomu tak říká, média tomu tak říkají, politici tomu tak říkají rovněž.

Snad máme pocit, že je-li to „sucho“ je to všechno stravitelnější: takové sucho je přece normální přírodní jev, někdy prší, někdy je holt sucho, žejo. Teď sice neprší, ale pak se to změní a zase bude pršet , až se budou hory zelenat. Kvůli tomu není třeba se nějak moc znepokojovat.…!

Tenhle názor je ovšem spíš sebeklam než pravda. Určitě to není pravda celá.

Naše současné sucho přece není „normální“ výkyv v počasí, jde takřka s jistotou o projev změny klimatu. Vědci říkají, že ho způsobili z větší částí lidé – jednak těmi svými proekonomickými a protipřírodními opatřeními v krajině – a také ( především) tou svou zálibou v pálení uhlí a ropných paliv, z níž se posléze vyvinulo globální oteplování. Oba tyto postupy a přístupy jsou na vině: jak brutalita vůči krajině, tak i nevšímavost vůči čemukoliv, co pouštíme z komínů a výfuků.

Ale zatímco dnes se mluví poměrně často o suchu (a následcích sucha), velmi málo se mluví o obou příčinách. A když už si občas připustíme, že vyasfaltování krajiny možná nebyl nejlepší nápad, taky u toho zase rychle skončíme. O globálním oteplování pořád spíš mlčíme.

Souvislosti

Neříkám, že je špatně, když si všímáme faktu, že naše krajina není v takovém stavu, v jakém by měla být, že zemědělství není právě trvale udržitelné, že půda podléhá erozi, že většina dešťové vody odteče po zpevněném povrchu z našeho území. Naopak, to si všímáme dobře, a bylo by úplně skvělé, kdyby se s tím i něco dělalo – kdyby se vysazovaly keře, remízky, stromořadí, kdyby se zmenšovaly rozlohy polí, kdyby se v lesích sázelo podstatně méně smrku a více listnáčů, kdyby se pořád nezastavovala volná krajina novými a novými stavbami.

Pokud se však ale zabýváme pouze tím, co uděláme s krajinou či jakým způsobem v ní zadržíme vodu, a ne klimatickou změnou, vidíme jen půl problému, a ještě asi spíš tu menší půlku. A to pochopitelně nestačí. Zejména když ta příčina, kterou představuje globální oteplování, bude zjevně postupně spíš nabývat na síle a významu…

Já jsem se pokusil zjistit, jestli by mi někdo z odborníků byl ochoten říci, která z obou příčin je důležitější. Ale úplně jsem neuspěl: přesnou a jednoznačnou odpověď jsem nedostal. Pan Skalík z Hnutí Duha, které vede určitou debatu s lesníky o příčinách kůrovcové kalamity, mi odpověděl: „Když to zjednoduším: dobrá péče o krajinu je potřeba a o tu z mnoha důvodů v kampani Zachraňme lesy usilujeme. Nicméně za sucho samotné v Česku může převážně změna klimatu.“ (celá odpověď viz dole).

Myslím, že můžeme bez obav říci, že kdyby byli lesníci před třiceti lety (nebo aspoň před dvaceti lety), kdy už bylo jasné že ke klimatickým změnám postupně dochází, poslechli vědce a aktivisty, a začali sázet pestřejší les, a kdyby také zavedli pružnější systém péče o les, neměli bychom dnes v lesích takovou kůrovcovou kalamitu, jakou máme. To víme prakticky najisto, takže tuto znalosti můžeme použít a v našich lesích zabránit bezprostředně tomu nejhoršímu. Ale dneškem (a kůrovcem) to všechno přece nekončí. Věci jsou v pohybu. Víme, co bude dál? Chápeme, že zítřek už bude zase jiný než dnešek?

Zítřek

Kdybychom měli dnes pestřejší les, bylo by to bezpochyby skvělá věc. Takový les by zřejmě mohl bez úhony přežít určité (mírnější ) oteplení cca o 1 stupeň Celsia. To znamená přibližně to dnešní naše oteplení. Ale mohl by přežít další oteplení – o 1,5 stupně nebo o 2 stupně Celsia? Já bych řekl, že spíš ne. Zdá se být celkem jasné, že jakýkoli les, který vyrostl v určitém klimatu, nezvládne přežít v klimatu podstatně odlišném.

A o to jde. My (lidstvo i Česko) měníme klima dál a dál míříme k vyšším teplotám. To je rozhodující faktor v celém problému sucha, ale přesto se tím my (jako Česko) už nezabýváme. Především – zdá se – nejsme schopni si uvědomit tu nejzákladnější příčinnou souvislost: že když budeme pokračovat v pálení fosilních paliv, teploty porostou. A bude-li se oteplovat, budou i nadále přibývat problémy se suchem a problémy s vodou, další problémy v zemědělství, lesnictví i jinde. Nějaké přizpůsobování s křížkem po funuse na tom už tak moc změnit nemůže.

My (lidstvo i my jako Česko) se chováme jako člověk, který se omylem dostal už dopoledne do hospody, a tam se opil, aniž by si uvědomil, že odpoledne má důležitou prezentaci. Pokud se tento pán chce odpoledne vyhnout maléru, potřebuje co nejrychleji vystřízlivět. Jenže to by znamenalo především přestat okamžitě pít, a to tento dotyčný rozhodně nedělá. On si v tom svém opilecky-optimistickém rozpoložení řekl, že „to se nějak zvládne“, objednal si kávu a česnečku, ale bohužel popíjí vesele dál.

To nemůže dopadnout dobře.

————————————————————————————————————

A ještě celá odpověď pana Skalíka z Hnutí Duha.

Vážený pane Papoušku,

riziko pramenící ze změny klimatu je složením/překrytím „Vulnerability“, „Exposure“, „Extend-Events“.

Popsané je to třeba zde:

http://www.youtube.com/watch?v=jMIFBJYpSgM

V tomto kontextu se tedy domnívám, že stávající a narůstající sucho je převážně způsobené změnou klimatu. (Malý vodní cyklus z lokálního hlediska nemá až takový vliv na podnebí, byť na toto téma nejsem expert. V této věci můžete kontaktovat např. fyzika Jana Hollana). Nevhodně pěstované lesy pak především výrazně zvyšují „Vulnerability“ (zranitelnost) ekosystému/krajiny. Z našeho hlediska pak potenciál pro změnu v Česku jsou jak z hlediska mitigace (tedy v důsledku snížení Extend-Events), tak z hlediska adaptace (Vulnerability). Přičemž nástroje mitigace jsou podstatnější, ačkoliv nad nimi jako stát nemáme plnou kontrolu. Nad možnostmi adaptace je tato kontrola podstatně větší.

Když to zjednoduším: dobrá péče o krajinu je potřeba a o tu z mnoha důvodů v kampani Zachraňme lesy usilujeme. Nicméně za sucho samotné v Česku může převážně změna klimatu. Co se týká odborných zdrojů, relevantní jsou především reporty IPCC 2014 a 2017, Hanewinkel et al. 2013 a Čermák, Mikita, Kadavý 2017.

Přeji Vám pěkný den,

Jan Skalík